Evropský parlament je jedinou unijní institucí s přímo volenými zástupci (europoslanci). Ti jsou voleni na pětileté funkční období a jsou členy tzv. politických skupin (obdoba poslaneckých klubů), odvozených od evropských politických stran (např. Evropská lidová strana, Strana evropských socialistů). Do těchto se sdružují politické strany z jednotlivých členských států.
Logo EP

Logo EP

Parlament má 751 poslanců ze všech 28 členských států Unie. Počet poslanců jednotlivých států je určován poměrně k počtu obyvatel daného státu. Přestože se jeho oficiální sídlo nachází ve francouzském Štrasburku, konají se v něm jen hlavní plenární zasedání. Zasedání výborů se konají v Bruselu, stejně jako i občasná doplňující plenární zasedání. Generální sekretariát Evropského parlamentu sídlí v Lucemburku.
Úloha
Evropský parlament má tři hlavní úlohy: legislativní, kontrolní a rozpočtovou. Spolu s Radou se podílí na přijímání legislativních návrhů v tzv. řádném legislativním postupu (zvaném též postup spolurozhodování). V jeho rámci předloží Evropská komise návrh, který musí být schválen Radou i Evropským parlamentem. Tyto instituce jsou tak svou důležitostí v legislativním procesu stavěny na stejnou úroveň. Parlament může také zažádat Komisi o předložení návrhů aktuálně vhodných právních předpisů.
Kontrolní úlohu plní Evropský parlament několika způsoby. Prvním je pravomoc jmenování a vyslovení nedůvěry Komisi, která je tak Parlamentu politicky odpovědná. Má-li být jmenována Komise v novém složení, pořádá Parlament tzv. slyšení. Při nich jsou kandidátům na komisaře kladeny otázky a je zkoumána jejich způsobilost a znalost oboru. Bez souhlasu Parlamentu nemůže být Komise jmenována. Během jejího funkčního období Parlament přezkoumává její zprávy a formou písemných i ústních otázek interpeluje její členy. Druhým způsobem provádění kontroly je sledování práce Rady, rovněž formou písemných i ústních otázek. Dalším způsobem kontroly je přezkoumávání petic občanů a následné zřizování vyšetřovacích výborů.
Spolu s Radou rozhoduje Evropský parlament i o schválení ročního rozpočtu EU, který musí být před svým uvedením v platnost podepsán předsedou Parlamentu. Plnění schváleného rozpočtu je v průběhu roku kontrolováno Výborem pro rozpočtovou kontrolu.
Předsednictvo
Předsednictvo Evropského parlamentu se skládá z předsedy, voleného Parlamentem na dva a půl roku, a 14 místopředsedů. Předseda Parlament zastupuje ve světě i před ostatními orgány EU a také spolu s předsedou Rady podepisuje všechny legislativní akty, schválené společně Parlamentem a Radou.
Činnost
Práce Parlamentu je rozdělena do dvou fází: přípravy na plenární zasedání a vlastní plenární zasedání. Během přípravy se ve výborech (např. Hospodářský a měnový výbor) či v politických skupinách jedná o připravovaných legislativních návrzích. Při vlastních plenárních zasedáních (jeden týden v měsíci) jsou tyto návrhy projednávány spolu s pozměňovacími návrhy, které se jich týkají. Na programu jednání mohou být i sdělení Rady či Komise, nebo otázky, týkající se aktuálního dění. Aby bylo plénum schopné usnesení, musí být přítomna alespoň třetina europoslanců. Obvykle se rozhoduje prostou většinou odevzdaných hlasů, v některých případech (volba předsedy Komise či projednávání zákona ve druhém čtení) je však rozhodováno většinou z počtu všech europoslanců.
Volby do Evropského parlamentu v České republice
V České republice jsou volby do Evropského parlamentu podobné těm do Poslanecké sněmovny, je používán poměrný systém, uzavírací klauzule (kvorum) je 5%. Voliči mohou dávat preferenční hlasy v rámci dané kandidátní listiny, jedná se tedy o vázanou kandidátní listinu. Polické strany a hnutí vytvářejí kandidátní listiny pro celou Českou republiku. Kandidátu na dané listiny může být až o 1/3 více než je dostupných mandátů, protože v případě, že zvolený poslanec o svůj mandát přijde (např. zemře, odstoupí), získává jeho mandát další kandidát uvedený na dané kandidátní listině.
Volit mohou všichni občané Evropské unie, v České republice od 18 let. Pokud chtějí občané jiného členského státu EU volit v České republice, musí být na území České republiky alespoň 45 dní před volbami. Kandidovat v České republice mohou občané od 21 let, stejně tak občané jiného členského státu EU, kteří musí být na území České republiky alespoň 45 dnů před volbami.
Všechny informace jsou poskytovány v dobré víře a s maximální možnou přesností. Za případné nepřesnosti se redakce omlouvá. V případě zjištění chyby nás, prosím, kontaktujte pomocí formuláře v rubrice O nás.
Všechna práva vyhrazena
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one